Agrese a její řešení

Agrese je jev, který z fyziologického hlediska dovoluje růst, dosahovat cílů, rozvíjet se. Má mnoho podob a jednou z nich je ona klasická agresivita nekonstruktivního typu – má za účel ubližovat. A to ať komunikačním či fyzickým způsobem.

Pro svoje chování však potřebujeme vzory. Pokud se agresivita stane problémem ve skupinové dynamice, je třeba si uvědomit, že děti v podstatě jen napodobují vzory. A proto je nezbytné, aby ti, kdo se řešením agrese zabývají, byli dobrými vzory.
Je třeba se zaměřit na výchovné styly, ale také sami na sebe, abychom nebyli sami problematickými vzory v tom, že kritizujeme něco, co si sami nedokážeme ohlídat u sebe, popř. nemáme dost odvahy řešit či dotahovat kauzy do zdárného řešení.

Po absolvování vzdělávacího programu si zlepšíte kompetence při předcházení vzniku a řešení agrese dětí a mládeže ve třídě.

Obsah kurzu v bodech:

• problematické kolektivy – třídy, pedagogické sbory. Jak správně „číst“ atmosféru a zároveň dynamiku třídy – jak akceptovat její jedinečnost. Rizika porovnávání dětí a tříd. Problematičtí jedinci ve třídách – role dětí v kolektivu a co s nimi. Problematická (až neutvořená) dynamika kolektivu s inklinací k socio-patologickým jevům (agrese, kouření, alkohol…).
• konflikty a jejich řešení, krizové scénáře chování, kázeňské přestupky a jejich kořeny (výchovné vlivy, nereálné výkonové nároky rodičů, iluze o životní náplni, nezájem, problematické hodnocení rodiči…). Cesta k pochopení takového chování, základní chyby v reakcích autority (učitele, ředitele, psychologa, rodiče…).
• kritéria a fáze krize, cesta k jejich nápravě. „Kontrakt“ o nastavování pravidel, zvýšená re-flexe kolektivu i reflexe učitelského sboru. Typické a chronicky se opakující situace. Problematický rodič, možnost navázání komunikace a angažovanosti. Situační rizika (konflikty mezi čtyřma očima, vynášení informací, pomluvy…). Motivace ke změně postoje.
• komunikace a vlastní reflexe podařených i nepodařených zvládnutí situace
• diskuze, závěr